Profesní sdružení firem z oboru IT a elektronických komunikací

Naším cílem je zvýšit vnímání důležitosti zavádění a využívání moderních informačních technologií jak u subjektů podnikatelské sféry, tak u orgánů státní správy a samosprávy a prosazovat myšlenku budování znalostní společnosti.

O ICT UNII




69členů ICT UNIE

členů ICT UNIE

20úspěšných projektů

úspěšných projektů

140 tis.zaměstnanců z oboru IT

zaměstnanců z oboru IT

Pracovní skupiny

Pracovní skupiny Spolku jsou odbornými, expertními a iniciativními orgány, které na úrovni Spolku zřizuje představenstvo na návrh konkrétního řídícího výboru k řešení a posuzování nejrůznějších otázek souvisejících s činností Spolku.

Kalendář akcí

V rámci našeho Kalendáře akcí si můžete vybrat ze spektra vzdělávacích, kulturních, sportovních i společenských akcí, které pořádá nejen ICT UNIE, ale i jiné organizace.

19. 3. - 21. 3. 2024 / Brno / Registrace otevřena

Veletrh AMPER® 2024 Brno

AMPER je největším veletrhem v oblasti elektrotechniky, elektroniky, energetiky, automatizace a digitalizace, ale i osvětlení a zabezpečení v ČR.
Pořádá Terinvest, spol. s r.o.
22. 3. 2024 / on-line / Registrace otevřena

PS ICTU Cloud computing

Dne 22.3.2024 se od 13:00 hod uskuteční on-line schůzka PS ICTU Cloud computing.
Pořádá ICTU
3. 4. 2024 / Praha / Registrace otevřena

Valná hromada ICT UNIE

Dne 3.4.2024 se od 14:00 hodin uskuteční Valná hromada ICT UNIE.
Pořádá ICTU
4. 4. 2024 / on-line / Registrace otevřena

Workshop: Podnikání v umělé inteligenci

Dne 4.4.2024 se od 16:00 hod uskuteční on-line workshop na téma Podnikání v umělé inteligenci.
Pořádá ICTU, SP ČR, CzechInvest
18. 4. 2024 / on-line / Registrace otevřena

PS ICTU AI - dodavatelé

Dne 18.4.2024 se od 10:00 hod uskuteční on-line schůzka PS AI - dodavatelé.
Pořádá ICTU
19. 9. - 20. 9. 2024 / Tvoršovice / Registrace otevřena

Výjezdní zasedání ICTU na Konopišti

ICTU pořádá pro své členy výjezdní zasedání na Konopišti.
Pořádá ICTU
březen 2024
po
út
st
čt
so
ne
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
Univerzita Pardubice
Česká pošta, s.p.
Huawei Technologies (Czech) s.r.o.
SEFIRA spol. s.r.o.
Deloitte Advisory s.r.o.
VUMS LEGEND, spol. s.r.o.
ČD - Telematika a.s.
T-SOFT a.s.
SYKORA DATA CENTER s.r.o.
Intergraph CS s.r.o.
GORDIC spol. s.r.o.
KPMG Česká republika, s.r.o.
IBM Česká republika, spol. s.r.o.
Kyndryl Česká republika, spol. s.r.o.
SITEL, spol. s.r.o.
Unie elektromobility
INADVISORS, s.r.o.
VERA, spol. s.r.o.
Unicorn Vysoká škola s.r.o.
MICROSOFT s.r.o.
Smíchovská střední průmyslová škola
Vodafone Czech Republic a.s.
Střední průmyslová škola elektrotechnická Ječná
Eviden Czech republic s.r.o.
DELL Computer, spol. s.r.o.
Střední škola informatiky, poštovnictví a finančnictví Brno
CNS a.s.
Vysoká škola podnikání a práva, a.s.
KPC-Group s.r.o.
Aricoma Digital s.r.o.
Asseco Central Europe, a.s.
CISCO SYSTEMS (Czech Republic) s.r.o.
TRIADA, spol. s.r.o.
NEWPS.CZ s.r.o.
GOPAS, a.s.
České Radiokomunikace a.s.
ICZ a.s.
GEOREAL spol. s.r.o.
Internet Info, s. r. o.
Com-Sys TRADE spol. s.r.o.
ALIS spol. s.r.o.
Asseco Solutions, a.s.
STÁTNÍ TISKÁRNA CENIN, státní podnik
VITA software, s.r.o.
T-Mobile Czech Republic a.s.
ČVUT Fakulta elektrotechnická
VÍTKOVICE IT SOLUTIONS a.s.
info.com s.r.o.
NESS Czech s.r.o.
T-MAPY spol. s.r.o.
TOTAL SERVICE a.s.
ALTAIR SOLUTIONS s.r.o.
TTC MARCONI s.r.o.
YOUR SYSTEM, spol. s.r.o.
Zdeněk Zajíček
GEOVAP, spol. s r. o.
IDC CEMA s.r.o.
DXC Technology Czech Republic s.r.o.
HAVEL & PARTNERS Ltd., advokátní kancelář
O2 Czech Republic a.s.
Algotech, a.s.
DATRON, a.s.
Státní pokladna Centrum sdílených služeb, s. p.
ČVUT Fakulta informačních technologií
ČVUT Fakulta dopravní
Československá obchodní banka, a.s.
Software602 a.s.

Naši členové

Členství v ICT UNII je řádné nebo čestné.

V médiích

 

Nový člen představenstva ICT UNIE

Řídící výbor pro informační společnost ICT UNIE na svém zasedání 23. ledna 2024 jmenoval členem představenstva ICT UNIE Aleše Kučeru. Aleš Kučera nahradil Tomáše Rutrleho, který rezignoval na člena představenstva a řídícího výboru ICT UNIE ke dni 1. ledna 2024.Ing. Aleš Kučera (*1964)Předseda představenstva NEWPS HOLDING SE.V roce 1987 získal inženýrský titul na Fakultě elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze.Většinu své dosavadní profesní dráhy strávil v oblasti informačních a komunikačních technologií. Začínal ve společnosti ČEZ Energotechnika, dále TIS, TISWare a také Macron. V roce 1997 Aleš Kučera začal pracovat ve společnosti Novell jako marketingový manažer pro partnerské společnosti. Od roku 1998 působil jako ředitel společností Novell Praha a Novell Slovensko. V této roli odpovídal za realizaci strategie společnosti Novell v tomto teritoriu a za řízení a rozvoj obchodních a marketingových aktivit. Novell opustil na konci roku 2014 po 17 letech.V současné době působí na pozici předsedy představenstva evropské společnosti NEWPS HOLDING SE, která je 100% vlastníkem české společnosti NEWPS.CZ. Zároveň je jednatelem společnosti NEWPS MARKETING.Aleš Kučera byl jedním ze zakládajících členů tehdejšího prvního profesního sdružení IT firem – Sdružení pro informační společnost (dnes ICT UNIE).V současné době je předsedou Sekce pro podporu podnikání a digitální agendu v Hospodářské komoře ČR.
12. 2. 2024
 

Dotazník - využití AI v podnikání

Svazu průmyslu a dopravy ČR, Hospodářské komoře ČR a ICT UNII není lhostejné, jak v České republice umíme pro podnikání využívat umělou inteligenci (dále jen „AI“). Naopak, chceme aktivně přispět k tomu, aby podnikatelé a firmy v ČR byli lídry AI, a tím se i Česká republika stala lídrem.  Rádi bychom požádali o 10 minut Vašeho času a vyplnění následujícího dotazníku:dotazník - využití AI v podnikáníCílem dotazníku je porozumět tomu, co by Vám pomohlo v podnikání a identifikovat problémy, které využívání AI brání. První část dotazníku je určena pro všechny, druhá navazující část dotazníku je pro dodavatele v oblasti AI. Za Vaši spolupráci bychom Vám rádi nabídli možnost vidět svoji společnost v kontextu ostatních – tedy jak jste na tom ve využívání AI, a zda Vám v této oblasti například „neujíždí vlak“.  Vaše názory a zpětná vazba nám pomohou nejen pochopit současný stav a identifikovat oblasti potřebující zlepšení. Současně bychom chtěli vytvořit společný návrh průmyslu a podnikatelské sféry pro vládu ČR, a sice jaké konkrétní kroky by měla učinit, aby lépe podporovala růst Vašeho podnikání s využitím AI.    Vhodnou pozicí ve Vaší společnosti pro vyplnění dotazníku je kombinace vedení společnosti  a IT.  Vaše účast je zcela dobrovolná a všechny informace poskytnuté v rámci tohoto dotazníku budou využity výhradně pro účely vyhodnocení tohoto dotazníku. Vámi poskytnuté informace nebudou nikde zveřejněny. Výstupem budou agregované údaje popisující celkovou situaci využívání umělé inteligence v průmyslu a podnikatelské sféře. Vaše odpovědi nám pomohou vytvořit podmínky pro akceleraci Vašeho podnikání s využitím AI. Dotazník můžete vyplňovat do 4.2.2024.Omlouváme se těm, kteří jsou členy více organizací zároveň a dostanou tak odkaz na dotazník z více stran. Děkujeme Vám předem za Váš čas a ochotu. Pevně věříme, že výsledky šetření pomohou především Vašemu podnikání.   S pozdravemZdeněk Zajíčekprezident Hospodářské komory ČR a ICT UNIE z.s.Daniel Urbangenerální ředitel Svazu průmyslu a dopravy ČR
19. 1. 2024
 

Vyjádření představenstva ICT Unie k tiskové zprávě Ministerstva pro místní rozvoj k problematice Digitalizace stavebního řízení (DSŘ)

ICT Unie se zásadně ohrazuje proti včerejší tiskové zprávě Ministerstva pro místní rozvoj a informacím obsaženým v materiálu, který ministerstvo předkládá na jednání Vlády ČR. Na základě veřejně dostupných informací je zjevné, že stav projektu digitalizace stavebního řízení je neuspokojivý a že termín jeho spuštění je přinejmenším ohrožen. Nezbývá než konstatovat, že plnou odpovědnost za jeho realizaci nese ze zákona MMR a přenášení takové odpovědnosti na jiné subjekty se proto jeví jako zcela účelové. ICT Unie skutečně do března 2022 spolupracovala s MMR jako nezávislý poradce, který v souladu se strukturou definovanou novelou stavebního zákona navrhl architekturu informačních systémů DSŘ. Námi navržená architektura byla výsledkem široké diskuse se zainteresovanými institucemi a organizacemi v rámci pracovní skupiny Rady vlády pro informační společnost, plně vycházela ze znění novely stavebního zákona a byla projednána a schválena Odborem hlavního architekta eGovernmentu na  MV ČR. Byla po celou dobu přípravy veřejně prezentována na všech relevantních odborných konferencích za účasti zástupců klíčových ministerstev a úřadů a také za účasti politiků napříč politickým spektrem. Rozhodně nebyla monolitická, jak uvádí MMR, ale naopak modulární, kdy byly informační systémy rozděleny do několika bloků, jejichž dodavatelé měli být vysoutěženi v otevřených veřejných soutěžích, aby bylo minimalizováno riziko vendor lock-inu.V Praze 22/9/2023Představenstvo ICT Unie
27. 9. 2023
 

Zděnek Zajíček: Obíhat úřady musí data, nikoliv podnikatelé. Jednotné měsíční hlášení je první skvělý krok

Hospodářská komora oceňuje přístup ministerstva práce a sociálních věcí a resortu financí k digitalizaci podnikatelské agendy. Oba resorty spolu s Hospodářskou komorou a dalšími partnery ve druhé polovině příštího roku postupně spustí pilotní provoz projektu Jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatelů. Ten by měl zajistit, aby státním institucím neposílali zaměstnavatelé stejné údaje vícekrát.„Pro firmy to bude jednoznačný benefit. Projekt sjednocuje hlášení pro Českou správu sociálního zabezpečení, Úřad práce, Finanční správu nebo Český statistický úřad. Obíhat tak budou data v systému, nikoliv podnikatelé po úřadech. Celý systém má fungovat na bázi jednotného měsíčního hlášení, které si úřady předají mezi sebou,“ vysvětlil prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček během kulatého stolu Hospodářské komory a ICT Unie v pražském Florentinu.Oba resorty je podle něho třeba brát jako dobré příklady pro další státní úřady, aby co nejrychleji a efektivně usnadnily život podnikatelům i běžným občanům. „Podnikatelé jsou i v dnešní digitální době bohužel stále zavaleni zbytečnou administrativní zátěží. A to i přesto, že se blíží účinnost zákona o právu na digitální služby v únoru 2025,“ dodává Zajíček.Zákon o právu na digitální služby č. 12/2020 Sb., označovaný také jako digitální ústava, stanoví, na jaké digitální služby mají občané ČR právo ve vztahu k orgánům veřejné moci. Zákon má garantovat právo požadovat od státu veškerou komunikaci elektronicky a usnadnit tak občanům i firmám komunikaci s úřady. Stejně tak má zajistit, aby nemuseli stejná data posílat státním úřadům vícekrát.Prvního kulatého stolu se vedle podnikatelů a zástupců IT byznysu zúčastnil ředitel Digitální a informační agentury Martin Mesršmíd, vrchní ředitel sekce IT ministerstva práce a sociálních věcí Karel Trpkoš a vrchní ředitel Sekce ICT a projektového řízení na ministerstvu financí Radoslav Bulíř.
18. 9. 2023
 

MMR ve věci zadávání veřejných zakázek nereprezentuje průběh jednání korektně a objektivně

ICT Unie uvádí na pravou míru tvrzení MMR o uskutečněném setkání se zástupci podnikatelských organizací pod názvem “Moderní a efektivní zadávání veřejných zakázek státem“, konaném 27. 2. v Akademii veřejného financování na adrese Pařížská 4, Praha 1. MMR tato tvrzení uvedlo ve stejný den ve své tiskové zprávě.MMR neříká o průběhu jednání pravdu.ICT Unie jako jeden z přizvaných účastníků kulatého stolu konstatuje, že tisková zpráva MMR zásadně zkresluje průběh proběhlého jednání a snaží se vyvolat dojem, že proběhlo ve shodě a je tudíž možné provést změnu zákona o veřejných zakázkách pozměňovacím návrhem poslance Ivana Bartoše.To však není pravda.Po úvodním slovu ministra Ivana Bartoše a náměstkyně pro oblast veřejných zakázek Leony Gergelové Šteigrové se prezident ICT Unie a viceprezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček zeptal, zda je skutečně toto jednání svoláno na téma „Moderní a efektivní zadávání veřejných zakázek státem“, což bylo uvedeno na pozvánce, nebo je svoláno jen kvůli obhajobě poslaneckého návrhu zákona poslance Ivana Bartoše na zřízení nekontrolovatelného horizontálního zadávání veřejných zakázek státními podniky. Konstatoval, že vítá diskusi na téma moderního zadávání veřejných zakázek, a že k tomu podnikatelský sektor v čele s ICT Unií již v roce 2016 zpracoval pro MMR podklad ve formě Metodiky pro zadávání veřejných zakázek v oblasti ICT. Ta ale doposud nebyla MMR vydána a ani o ní není se sektorem jednáno a diskutováno. Pokud je tedy kulatý stůl svolán na toto téma, pak jsou zástupci sektoru schopni a ochotni okamžitě zahájit společné práce na vydání takové metodiky, která tady dlouhodobě chybí a usnadnila by především zadavatelům veřejných zakázek, orgánům veřejné správy, postupovat efektivně.Zdeněk Zajíček zároveň namítl, že pokud se jedná o poslanecký návrh poslance Ivana Bartoše, pak není takový návrh vládním návrhem a neprošel řádným připomínkovým řízením včetně toho, že k němu není zpracována RIA, což by v případě takového návrhu mělo být podmínkou, a to s ohledem na předpokládané dopady, které by mohly být jeho přijetím způsobeny. To bylo nakonec i součástí dopisu směřovaného na MMR od zástupců podnikatelských organizací jako jsou Hospodářská komora České republiky, Svaz průmyslu a dopravy České republiky, Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR, Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR, Asociace hotelů a restaurací ČR, ICT Unie, Asociace provozovatelů mobilních sítí, Česká asociace elektronických komunikací a Výbor nezávislého ICT průmyslu.Zdeněk Zajíček také odmítl, že by to měl být sektor ICT, který má doložit, jaké bude mít připravovaný návrh zákona dopady do podnikatelského prostředí. Nesouhlasil ani s výtkou ze strany MMR, že podnikatelský sektor jen bezdůvodně straší. Konstatoval, že povinnost zpracovat souhrn dopadů (RIA) předkládaného návrhu zákona nebo jeho části je vždy povinností předkladatele. To splněno nebylo, a tudíž by bez toho neměl být pozměňovací návrh projednán a ani schválen. Dopady přijetí zákona se navíc netýkají pouze oblasti ICT. Zahrnuje i další podnikatelské sféry, kde zástupci ICT sektoru nejsou schopni identifikovat možné vlivy a distorze do tržního prostředí, jež návrh může způsobit. Na obhajobu svého názoru citoval Zdeněk Zajíček výňatek z Obecných zásad pro hodnocení dopadů regulace (RIA):„3.6 V případě, že jsou v přehledu dopadů identifikovány vznikající nové a rozsáhlé dopady v uvedených oblastech, zpracovává se RIA. Těmito oblastmi jsou zejména:a) státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty,b) administrativní zátěž pro orgány veřejné správy,c) náklady plynoucí z regulace pro podnikatele a občany,d) konkurenceschopnost,e) ekonomické a právní vztahy jak mezi orgány veřejné správy, tak i soukromými subjekty.“Zdeněk Zajíček zdůraznil, že především do oblasti konkurenceschopnosti a ekonomických a právních vztahů jak mezi orgány veřejné správy, tak i soukromými subjekty, tento pozměňovací návrh bezesporu výrazně zasahuje. Zpracovat RIA je proto nutné a potřebné, aby se případné pochybnosti rozptýlily.V závěru svého úvodního vystoupení Zdeněk Zajíček opět připomněl, že před novelou zákona, která by měla zavádět horizontální zadávání zakázek veřejnými zadavateli, by bylo účelné zpracovat analýzu a strategii role státních podniků přinejmenším v oblasti ICT. Mělo by být totiž zřejmé, co budou státní podniky v oblasti ICT na trhu vykonávat a jakým způsobem. To stále není zcela jasné. Je proto nanejvýš žádoucí, aby tato diskuse skončila před přijetím poslaneckého pozměňovacího návrhu Ivana Bartoše.Navíc upozornil na to, že zbývající část novely zákona, která souvisí s implementací evropské směrnice, je z pohledu dopadů bezrozporná a není důvod, proč by nemohla být schválena, aby nedošlo k problémům se lhůtou pro její včasnou implementaci na národní úrovni.S návrhem na vydefinování rolí státních podniků přišla opět ICT Unie již v letech 2021/2022 na jednání s tehdejším vládním zmocněncem pro digitalizaci. Na základě těchto jednání je v pokročilém stadiu zpracovaný dokument, který by mimo jiné ukázal, zda je nutné pro naplnění jejich rolí měnit zákon o veřejných zakázkách nebo postačuje současná právní úprava. Zdeněk Zajíček zároveň předem vyloučil, že by přesvědčením ICT sektoru bylo, že všechny zakázky má dělat jen soukromý sektor. Stanoviskem sektoru ICT je, že je naopak žádoucí, například z důvodů kybernetické bezpečnosti byly některé dodávky a služby zajišťovány státními podniky. Je však nezbytné, aby bylo jasné, co dělají státní podniky podřízené DIA a co jednotlivé podniky podřízené resortům. Je to důležité proto, aby nedocházelo k duplicitám nebo dokonce k soutěži mezi státními podniky o zakázky napříč veřejnou správou. K tomu by pozměňovací návrh poslance Ivana Bartoše mohl směřovat.Na podporu svých argumentů Zdeněk Zajíček opakovaně ocitoval z důvodové zprávy k předloženému pozměňovacímu návrhu:„1.6.6 RIZIKO NENAPLNĚNÍ HORIZONTÁLNÍ SPOLUPRÁCEVzhledem k tomu, že státní podnik podřízený DIA by měl dodávat ICT služby celé veřejné správě, nebo alespoň všem organizačním složkám státu, je bez fungující právní úpravy umožňující nákup v režimu horizontální a vertikální spolupráce (bez výběrových řízení, mimo režim zákona o zadávání veřejných zakázek) tento záměr velmi ohrožen. Čím lépe a šířeji se naplní možnosti horizontální spolupráce v rámci státní správy i samosprávy, tím větší benefity z celé transformace vzejdou. Této oblasti je nutné jít maximálně vstříc a podpořit ji v co možná nejširší míře, protože zde platí přímá úměra oběma směry.“Toto odůvodnění podle názoru Zdeňka Zajíčka jen potvrzuje, že je zájmem státního podniku podřízeného DIA poskytovat služby napříč veřejnou správou, ale není pak jasné, komu a za jakých podmínek budou dodávat ICT služby další státní podniky a jaké služby bude moci dodávat soukromý sektor. Proto je nejdříve nutné jasně definovat roli DIA, jí podřízeného státního podniku a také dalších státních podniků, pokud se nepočítá s jejich zrušením a převedením jejich činností pod DIA resp. jí ovládaný státní podnik. Vzhledem k tomu, že na jednotlivých resortech se nepočítá se zrušením státních podniků v oblasti ICT (někteří zástupci těchto vybraných státních podniků jako SPCSS, Cendis, NAKIT byli jednání přítomni) je pak otázkou, co budou a jakým způsobem na trhu poskytovat, respektive co, komu a jakým způsobem budou poskytovat v případě orgánům veřejné moci.Na toto úvodní slovo Zdeňka Zajíčka týkající se zpracování RIA reagoval ministr Ivan Bartoš, že se jedná o krizovou situaci srovnatelnou s přijímáním legislativy v době války na Ukrajině v souvislosti s humanitární a energetickou krizí. Vůči tomu se Zdeněk Zajíček ohradil. Namítl, že není možné srovnávat energetickou a humanitární krizí s novelou zákona o zadávání veřejných zakázek a už vůbec ne s pozměňovacím návrhem poslance Ivana Bartoše, kdy zde přinejmenším neexistuje žádná časová tíseň. Dále poznamenal, že pokud je pozměňovací návrh důvodem k naplnění kompetencí DIA, je možné zvolit méně rizikové a invazivní řešení, které nezpůsobí distorzi na svobodném trhu dodávek zboží a služeb pro veřejný sektor. Na to pan ministr Bartoš uvedl, že RIA pro zákon o veřejných zakázkách byla zpracována při jeho schvalování v roce 2016 a není nutné ji tedy nyní dělat, protože se jedná jen o drobnou úpravu zákona uskutečněnou v souladu s příslušnou směrnicí EU.K otázce metodiky zadávání veřejných zakázek jsou podle vyjádření ministra Ivana Bartoše připraveni se sejít. To je možné udělat až po přijetí zákona, protože to s novelou zákona bezprostředně nesouvisí.Na návrh, aby nejdříve byla zpracována analýza a strategie role státních podniků v oblasti ICT, bylo ze strany ministra Ivana Bartoše a jeho týmu odpovězeno, že to je věc, která je určitě potřeba, ale taková diskuse bude probíhat až po schválení zákona, neboť pozměňovací návrh to neovlivňuje. Naopak prý přijetí pozměňovacího návrhu může takové diskusi prospět.Tyto argumenty nejsou však podle názoru zástupců ICT Unie a dalších zástupců podnikatelských organizací relevantní, protože je1) absurdní argumentovat tím, že před 6 lety byla zpracována RIA úplně k jinému návrhu zákona, než je nyní předkládán. Navíc metodika RIA přijatá vládou mluví zcela jasně ve prospěch zpracovávání RIA i pro novely zákonů včetně zásadních pozměňovacích návrhů,2) potřeba vzniku metodiky veřejných zadávání veřejných zakázek v oblasti ICT dána i bez ohledu na předložený poslanecký pozměňovací návrh, který by měl umožňovat nekontrolovatelné horizontální zadávání,3) nutné z mnoha dalších ohledů a potřeb vypracovat analýzu a strategii činností a rolí státních podniků v oblasti ICT, a to zejména z důvodů kybernetické bezpečnosti, provozování cloudových služeb a zajištění centrálně sdílených ICT služeb v eGovernmentu.V další části debaty vystoupili opakovaně naši zástupci, a to místopředseda představenstva ICT Unie Vlastimil Palata, členka představenstva Zuzana Fialová a náš právní zástupce Tomáš Biem. Zástupci představenstva ICT Unie znovu apelovali na posloupnost prací, které by měly předcházet přijetí pozměňovacího návrhu zákona poslance Ivana Bartoše, a to zejména zpracování analýzy a strategie činnosti a rolí státních podniků v oblasti ICT a zpracování RIA k návrhu pozměňovacího návrhu. Ve svých vystoupeních mimo jiné uváděli konkrétními příklady nefunkčních modelů při činnosti státních podniků v některých zakázkách, které mohly být soutěženy řádně na trhu a přinesly by větší efekt než nesoutěžené a nepovedené in-house zakázky.Tomáš Biem zpochybnil tvrzení zástupců MMR, že stanovisko Evropské komise plně podporuje podaný pozměňovací návrh poslance Ivana Bartoše. Jeho velmi podrobný výklad k otázce stanoviska komise k příslušným ustanovením zákona, pozměňovacímu návrhu a výkladu směrnice vedl k tomu, že si zástupci ministerstva a jejich právní zástupci (JUDr. Havlová) vyžádali písemné stanovisko, ke kterému by pak zaujali své písemné stanovisko.Závěrem lze konstatovat, že k žádné shodě o dalším osudu pozměňovacího návrhu zákona poslance Ivana Bartoše se sektorem ICT, který jsme společně s Hospodářskou komorou a Svazem průmyslu a dopravy a dalšími zástupci podnikatelských organizací reprezentovali, nedošlo.Je zjevné, že poslanec Ivan Bartoš chystá novelu důležitého zákona, která nenaplňuje tezi o slibované transparentnosti zadávání veřejných zakázek, ale naopak povede k tomu, že bude docházet k častějšímu zadávání veřejných zakázek do státních podniků se zcela zjevnou chutí tak činit z jednoho místa a pro celou veřejnou správu, což však není realistické s ohledem na velmi úzkou specializaci příslušných agendových systémů na jednotlivých resortech.Po několika pokusech za minulých vlád o realizaci centrálních nákupů a centrální zadávání veřejných zakázek se ukázalo, že povětšinou takové zakázky nejsou buď vůbec uskutečněny nebo vedou k prodražení či prodloužení celého procesu zadávání a realizace zakázky. Navíc tu hrozí u in-house zakázek do státních podniků nemožnost porovnávat cenovou nabídku státního podniku s jinou možnou relevantní nabídkou na trhu, protože se do soutěže komerční subjekty nebudou moci přihlásit, respektive in-house zadáním budou ze soutěže vyloučeny. Za celkové narušení tržního prostředí by pak byla „soutěž“ o dodávku a provoz systémů mezi jednotlivými státní podniky. To by ale ve svém důsledku v průběhu času vedlo k definitivní destrukci volné soutěže a svým způsobem k opětovnému vzniku státních „socialistických“ podniků.Negativní příklady:To, kam vede in-house zadávání veřejných zakázek, můžeme nyní sledovat v podobě zakázky na tzv. Czech POINT 2.0. A citujme přímo ministra vnitra Víta Rakušana a jeho náměstka:“Jakmile jsem dostal informaci, že NAKIT zakázku i přes opakované sliby nedokáže splnit a požaduje za ni víc peněz, ministerstvo vnitra zakázku zastavilo,” uvedl k případu Vít Rakušan (STAN).A stejně vidí situaci i jeho náměstek Lukáš Kolářík: “Ukázalo se, že NAKIT má problémy s dodáním díla.“ (zdroj: neovlivni.cz)ICT Unie proto vyzývá vicepremiéra a ministra Ivana Bartoše k dalšímu jednání o moderním a efektivním zadávání veřejných zakázek, vydání Metodiky pro veřejné zakázky v oblasti ICT a metodické podpoře veřejné správy při zadávání těchto zakázek ze strany odpovědných státních institucí. Zároveň ho ICT Unie vyzývá k vytvoření analýzy a strategie role státních podniků v oblasti ICT služeb, která by určila, v jakém uspořádání mají státní podniky v oblasti ICT služeb působit (celoplošně, resortně). A také v jakém rozsahu služeb, aby bylo zřejmé, v kterých oblastech a v jakém rozsahu se mohou o zakázky ucházet podnikatelské subjekty.Česká republika potřebuje otevřené, přehledné a předvídatelné konkurenční prostředí. Jinak můžeme mít v dohledné době disfunkční tržní prostředí nejen v oblasti ICT služeb.Vlastimil PalataMístopředseda představenstva ICT Unie 
8. 3. 2023
 

Představenstvo ICT UNIE má k návrhu DIA nadále zásadní připomínky

Ve středu 19. října 2022 měli zástupci ICT UNIE z.s. (ICTU) v pořadí druhé jednání (první se uskutečnilo 12. října 2022) s poradci místopředsedy vlády pro digitalizaci Ivana Bartoše. Tématem byl opět plánovaný vznik Digitální a informační agentury (DIA). Její představenstvo trvá na zásadních připomínkách k tomuto návrhu.Za ICT Unii se setkání zúčastnili místopředseda představenstva Vlastimil Palata, členka představenstva Zuzana Fialová, členové Roman Zemánek, Aleš Kučera, tajemník Jaroslav Krupka a ředitelka kanceláře Šárka Štůlová. Za předkladatele novely zákona o právu na digitální služby (vznik DIA) to pak byli poradci místopředsedy vlády pro digitalizaci Tereza Bartoníčková, Ondřej Profant a Michal Bláha, v roli mediátora Eva Pavlíková.„Pod vedením místopředsedy vlády pro digitalizaci Ivana Bartoše - připravil Úřad vlády novelu zákona o právu na digitální služby, v němž počítá se zřízením nového samostatného státního úřadu, tedy Digitální a informační agentury. Považujeme takové řešení za zbytečně drahé a riskantní. Navrhujeme naopak, aby tato agenda zůstala součástí ministerstva vnitra. Bude to výrazně levnější i bezpečnější,“ zdůraznil Vlastimil Palata, místopředseda představenstva ICTU.Zástupci ICTU i místopředsedy vlády Ivana Bartoše se shodli na náplni činnosti DIA, tedy obstarávání centrálních systémů sdílených služeb. Odlišný názor ale mají na dobu, po kterou má trvat přechodné období pro spuštění činnosti DIA v plném rozsahu. V návrhu novely zákona se počítá s 1. lednem 2023 jako datem vzniku DIA a s 1. dubnem 2023 jako termínem pro zahájení jejího plného provozu. „Nepovažujeme to za reálné. Může například dojít k administrativnímu (ne technickému) zhroucení klíčových systémů. Doporučujeme proto prodloužení přechodného období a spuštění plného provozu od 1. ledna 2025,“ vysvětlil Vlastimil Palata. „Nemyslím si ale, že se nám podařilo jim plně vysvětlit důvody našich obav,“ dodal.ICTU nesouhlasí se vznikem nových státních podniků dodávajících ICT služby státu. „Zde je náš postoj pevný. Poradci premiéra souhlasili s naším názorem, že novelu zákona pro zřízení DIA napsali její autoři asi příliš široce,“ uvedl Vlastimil Palata. Shoda byla také v tom, že nepříliš kvalitně je zpracovaný například paragraf 14 týkající se správy státních certifikačních služeb. „Protistrana to uznala a řešení vidí v další novele připravené novely zákona o právu na digitální služby, která by se předložila a schválila v období mezi vznikem DIA a jimi navrženého spuštění jejího plného provozu, tedy do 31. března 2023,“ dodal.
25. 10. 2022